Web◉Blog

Ubi se se svojí vlajkovou značkou vydalo cestou masivního prodeje. Ve zkratce dojí značku Assassins Creed zhruba stejně ohavným způsobem jako Actishitson Call of Duty. Zda bude následující, čtvrtý díl jedním z těch odpadů, to je velká otázka…

False. To neni žádná otázka. I když riskuju,  že budu zase prorokovat, AC je dvojice písmen definitivně odsouzená k záhubě. Pokud si někdo nevšiml, je to tak zhruba od přelomu mezi Brotherhood a Relevations.
Malé opáčko z herní historie. První díl byl podle prvních dojmů celosvětový fenomén pro naprosto unikátní originalitu. Protože ale Ubi nemělo tušení, na jak velkym zlatym hovně vlastně sedí, udělal pár začátečnických chyb, jako třeba stereotypní mise. Ovšem, pro právě tyto chyby se Ubi (tenkrát ještě celkem nevýrazná společnost) rozhodla titul zařadit pod své Béčkové výtvory. Jednoho zářivého dopoledne se ale pár vedlejších orgánů této vzrůstající společnosti rozhodlo vyvinout hru, která yb byla originální, zábavná a dějově nedostižná. V kartotéce byla jen jedna hra, odpovídající požadavkům.
Najali se správní lidé a dali se do vývoje jednoho z historicky nejlepších dílů herní (dnes už)  trilogie. Assassins Creed II. Bohužel, čím víc Ubisoft rostl, tím víc šla stranou kvalita a přišla na řadu kvantita. Brotherhood byl pro Ubi klíčový, protože na něj hráči čekali (navíc to byla po Prince of Persia jediná hra reprezentující Ubisoft na lepší úrovni). A tak to jelo až do Relevations, který vyšel kvůli jedinému důvodu: Zbavit se moc silné postavy: Ezia. Postava musela rychle přelouskat svůj příběh, aby mohl nastoupit ve trojce Connor, a tím odstartovat sérii každoročně vycházejících dílů s jiným hrdinou.
„Ale příběh ve všech dílech souvisí. Všechny díly mají svůj důvod!“ Profackujte kohokoliv, kdo tohle řekne. V Ubi jsou velice chytří, a dokáží vymyslet cokoliv, aby děj „zapadal“. Sami prozkoumejte internet, a zjistíte, že původní developerský tým, který pracoval na jedničce a dvojce už od Brotherhoodu téměř neexistuje.

Ale zpět k Black Flag. Nová dějová linka, pravděpodobně Connorova dědečka. Zatím titul nese jen krátký popis: Historická, pirátská TPS akční hra se záporným hrdinou. Ono to zní i dobře. Než si všimnete data vydání, která jako vždy má být určeno pro všechny platformy na listopad, přičemž PC tradičně přesune do nového roku. Z příběhového traileru se toho nedá říct moc, ale něco jo. Ubisoft cinematiky umí. Ale jejich talent na Youtube končí a ve hře se nikdy neprojeví.
Možná je to přístup trochu pesimistický a kdyby někdo chtěl, tak já bych byl první, kdo by tomu všemu tentokrát věřil. Můžete věřit dokonalím trailerům, nebo uznat jeden fakt. Spusťte AC3, zahrajte si misi s lodí, znásobte počet minut hraním si na piráty 100x, a máte nové Assassins Creed.

*PUNCH* Truth hurts, right ? 

O next-genu jsem se vyjadřoval již dvakrát. A to konkrétně nejdřív o samotné konzoli Playstation 4 a později o „pravděpodobně“ první ng hře – Destiny.

A Komentář tu mám i dnes, ale k samotné době, éře či davovému šílenství, které okolo PS4 propuklo. Přiznám se, že pro mne je uvedení, nebo alespoň oznámení next-gen konzole na trh vlastně novinka, protože v době oznámení PS3/X360 ještě žvejkal žvejky.
Ty sice žvejkám i dnes, ale už s trochu větším přehledem.
Ať jsme to čekali nebo ne, Sony zavlálo černo-bíle kostičkovanou vlaječkou v podobě oznámení PS4 a vývojáři odstartovali závody trailerů a detailů her, které si hráči minulé éry jen vysnívali. A pokud zůstanou ve své generaci, budou snít dál. Bohužel.
Je to už dobrých 24 hodin, co pánové ze Sony meetingu vzali krumpáče a sbíječky se slovy „Tak v tom hernim průmyslu uděláme trochu bordel, ne?“
Boom! PS4 je v prvních detailech opravdové dělo, kterému se horko těžko vyrovnává dobrý herní PC. Spolu s (z té výšky) těžko viditelnými specifikacemi se, jak říkám, objevily i  tuny informací o hrách jako inFamous 3, Killzone 4 nebo Watch Dogs, které byly donedávna buďto mýtus, nebo nejistá karta. Pochopitelně po vykopnutí ng konzole na obdiv hladovým hráčům se tyto tituly hrdě, a možná také trochu nenažraně, vydrali ven. A samozřejmě s cejchem PS4.

Souboj o nejlepší grafiku, příběh nebo originalitu ještě ani nezačali. Mnozí se navíc ptají, kde se krčí MS se svým… jak se tomu…
ehm, jo, s Xboxem 720? Neutrální strana (hate them so much) tvrdí, že Sony rozčeřila vodu, takže bude od Microsoftu nejrozumnější počkat, až svojí prezentaci dokončí konkurent.
A co si myslím já? Že někomu to hold trvá se vybrečet …

Expect more great shits other days  

Sám jsem do nedávna příliš nevěřil, že se pod medovými slovy vývojářů může skrývat alespoň potenciál pravdivých faktů. Otevřený svět, sandbox plný reálných NPC, špičkové zážitky ovlivnitelné jakýmkoliv hráčem. Slova, která čteme v manuálech a drahých recenzích na ign.com. Ale kde jsou výsledky. Poslední, kdo splnil ohledně otevřenosti her, co slíbil, byla vývojářská společnost Bethesda se svým TES: Skyrim.  Proč tedy dnes zavádím na toto téma znovu řeč?

Časy se změnili. Oproti časům, kdy plané řeči byly jen plané řeči, dnes mají poprvé za cca 8 let skutečný potenciál. Můžu začít třeba s projektem spol. Bungie, Destiny. Který byl označen za průlom v FPS hraní. A to jsme v podstatě ještě neviděli žádné gameplay záběry. Každopádně Destiny budu ještě chvíli v peci, a dá se s jistotou říct, že z ní před tím, než vyjde slunce nad next-gen konzolemi slunce, jí jen tak neopustí. Dalo by se tedy velice skepticky říct, že Destiny by mohla být právě onou první potvrzenou nex-gen hrou. (Zda bude pouze pro nový Xbox, to je pod velkým otazníkem)
Popis shrnuje superlativy, které jsem už zmiňoval. Otevřený, plně ovlivnitelný svět s pokrokovou grafikou. Plno zábavy pro amatéry i veterány FPS her. Taková hra od 8 do 80 let. Ano, zní to pohádkově, až se tomu „nechce“ věřit. Proto většina ohrnuje nos, i když za projektem stojí Bungie, které si srát na hlavu nenechá a svoje slovo i většinou drží. Už proto by se dalo o posibilitě next-gen hry uvažovat.

Whatever… keep wainting 

Tento názor má svoje pro i proti. Zastánce i odpůrce ale to, co se děje ať oficiálně nebo za scénou, se většinou nedá překrucovat do nekonečna. Nikdy jsem nebyl brán jako někdo, kdo má nadhled a vidí trochu za roh, i když jsem se často v hlubších předpokladech nemýlil, stále sám o nich většinou pochybuji. Protože doufám, že nemám pravdu.

Ať už jde o Assassins Creed sérii, budoucnost handheld konzolí (zdravím Víťu), nebo potenciály enginů, vždy jsem tak trochu potají tušil co bude. Že AC bude legenda, bylo evidentní už v jedničce, stejně jako zbrklost Sony s next-genem. A to ať už u PSVita nebo konečně vyplouvající PS4. Teorií, že současná generace bude vždy převálcovávaná budoucí, se řídí prakticky všechny větší společnosti světa. Ještě aby ne. Ale, co nám vlastně může PS4 přinést?
Důvodem k vývoji next-genu a tak masivním dopadu jako je nová vlajková konzole, může být jen posun technologií. Ať už mluvíme o výkonu nebo výpočetní síle, vždy se najde něco lepšího a to je třeba eliminovat alespoň jednou za deset let nějakou nadupanou skříňkou.  Má to ale být zrovna PS4?

Každý se dnes o konzolích dočte z jednoho ze tří článků, jak jedna firma nakopává tý druhý prdel. Jak Je tohle výkonnější, a jak se tenhle gamepad líp drží. Už dlouho se mluví o dvou konzolích, které si hráči vlastně jen vysnili. Xbox 720 a Playstation 4. Důvod hráčů, proč tyto konzole považovat za něco, co je ve vývoji, je rivalita. Prostá a zdravá konkurence druhé strany. Důvodem samotných firem, proč se těchto nesmyslů chytat je stmelovat investory a zákazníky. Důvodem tyto nesmysli realizovat? Jedna strana vždy udělá krok zpět. V čase, kdy je next-gen na spadnutí, je vše jen na důkladných krocích, ke kterým rozhodně nepatří předčasné náznaky odhalení ng konzole. Proč?
Řekněme to takhle – Současná PS3 stojí cca 7000. PS4 je odhadována na 13-15 tisíc. Což staví graf zájmu o next-gen někam hluboko pod nulu. Ovšem, pokud daná firma chystá hodně brzy zásadní změnu, se kterou se musí neustále chlubit (a to nemluví a neustálých oznamování o vývoji her pro tuto vysněnou konzoli),  tak graf ze dne na den vystřelí z nuly na sto. Lidi spíš počkají (protože nepředpokládají dlouhé fronty) na tuto novinku, než by dl nakupovali jako nic netušící hráči stále nové PS3. Jinými slovy? Tržby Sony spadnou a díky předčasným oznámením nemají proč stoupat.

Teď bych měl asi vlepit pod tyto řádky něco jako „Můj názor“, a ano, je to jen můj názor. Ale vzpomeňte si na rok 2007. Ubisoft vydal tajemnou novou hru ze středověku. Zabiják v bílé kápy… povědomé?

C ya soon, gurls.

Jak se často zmiňuji, mívám své slepecké chvíle, a občas vkročím do Blogu. Nic mne ale bohužel poslední dobou na těchto místech nerozesměje. Rozhodně ne tak, jako forum, nebo, když mám být až přehnaně upřímný, názory redakčního týmu na nové God of War …

Ehrmmm… kyberslzy utřeme za chvíli.
Takže, Blog, stejně jako celý magazín, zpravodaj, herní web, nebo jak si momentálně The Zingers říkají, prošel několika bezbolestnými změnami. … … ne, lépe. Nenápadnými, ale dost krutými. 

Nejdřív trocha historie. Je to už, asi… kolem dvou let, možná ani ne, co byl Blog jako vážená sekce Zingu, opravdu živá a hodnotná část, která sdružovala, dá se říct, ty lepší talenty. Ale to byly časy, kdy byly poníci legální. Co se že se v průběhu pár měsíců stalo? Zkrátka bylo svěřeno pár rozhodnutí skupině šimpanzů. Blog se, po vyhnání těchto autorů do ilegality, ztratil dokonce i za názory na foru.

Tato sekce, jakožto celý Zing se postupně měnila. Jako první přišla na řadu změna nejretardovanější. Zrušení hodnocení článků. Proč? Protože přišlo všem, na kterých záleželo, rozumné užití rovnice : Málo hvězdiček=nepublikovatelné.
Blog tak ztratil prakticky 90% pozornosti, a Zing naoplátku v podstatě taky. Protože o co jinýho šlo, než o klikance na Blog, který přitáhl na Zing věrnější uživatele. Komunita byla probodána.
Časem se ale zjistilo, pomocí řady průzkumů, že sloupeček v pravo nahoře, který seřazoval blogy uživatelů podle oblíbenosti, už nemá užití. Takže se změnil v „Nejnavštěvovanější“ žebříček. Ale lidi si, překvapivě řekli „Who cares?“. Koho zajímá návštěvnost. Maximálně vás, pánové.

Tím, dá se říct, klesl Blog, a konečně i Zing na nulu na komunitním žebříčku. Pořád tu byly zoufalost vykřikující soutěže a hupr supr čupr recenze na žhavé hity… jak jinak než NEzaujaté .

Rozčísnul to až nový rok.  Na homepage přibyl malý kousek na centrum novinek, kde se promítal řádek o těch nejtitěrnějších novinkách, které nikdo nečetl. Proč? Protože, i když Zing má (–POZOR–) vlastní aplikaci pro zobrazování aktualit, týden po jeho propagaci musel baner uhnout reklamám. Takže nikdo tyto hotnews nečetl.
A je to tady…
Nejžhavější novinka, které si jen tak nevšimnete – žebříček Nejživějších Blogů!!! Tedy… ehm… kašly kašly, ekvivalent „Nejnavštěvovanějších“ blogů.

Možná jsem naivní, možná už zoufalý. Já to řeknu na rovinu pro případ, že se až sem dostal někdo ze šéfů – Blog bylo to, co Zing držel na špičce. To, proč jste denně tahali nové stovky Registrů. Snad se ve vás něco pohnulo, kdy jste začali ničit vlastní komunitu… ah, vlastně ne. Na účtech to nejde poznat. Tak nic.

Peace