Prometheus – Všechno je lež
Při shlédnutí 130 minut grafikcy dokonalých záběrů novodobé ždímačky zvané Prometheus je první co si řeknete, v připadě, že píšete dojmy : Kde začít ?
Po této větě se ale může zdát, že se ocitáme v paradoxní situaci. Pokud ale nedisponujete plošnými spoji a jádrových Inteláckým šuntem, tak na to hoďte bobek.
Já jsem se rozhodl začít od konce. Ten je totiž nejvíce k smíchu, takže můj článek nevyzní tak hatersky. (V případě, že opravdu disponujete nějakou kvalitní íPětkou a nedošlo vám to – chystám se uvést několik klíčových informací, které se sluší nejdřívě shlédnout a až pak číst… zkátka SPOILERY !! Bububu)
Celou dobu, tedy po úctyhodných 125 minut pekelného vzrušení z mimozemské Archy plné toxického harampádí, na které musí samozřejmě Amíci hned
provádět experimenty a pokud možno s nimi otěhotnět, mě čekal … no šok to nebyl, spíš taková komediální vsuvka.
V příběhu disponujete mužem, ženou a robotem (ne, pes tam nebyl). K půlce filmu vám už tak nějak dojde, že se jedné z golemských rolí zhostí oživlí emzák s klasickými proporcemi – 250 cm, bílá kůže, černé oči a plnej steroidů. (Halyvůd tentokrát vypustil obří hlavu – zřejmě jim herci s těmito vlastnostmi docházejí.)
Stropí menší binec, završený epickým skoroodletem vesmírného rohlíku. Naštěstí, ale americký rozpočet zahrnul do výbavy vaší luxusní třípatrové výletní kosmické loďky i něco, co by Star Trek popsal jako Varp …. O_o
Slovy kapitána „Uděláme ze sebe kulku“… ať je ten konec trochu víc epickej… Bez váhání se objetují, samozřejmě na základě jediné přeživší ženský, co tvrdí, že pan bílej jede na zemi s kulometem u prdele.
Po pár nemyslitelných následků se ocitáme s pohledem na ženu a bělocha, jak ho stylově předhodí své vlastní ochočené chobotničce.
Po záchraně robota s utrženou šiškou se na obrazovce, plátně či monitoru, objevuje dohra (nečekané), kde nadějný kulturistický emzák prodělvá počátek zrozění … *famfáry* … Vetřelce ! Ano, myslím vetřelce z filmu Vetřelec, nebo Vetřelec vs Predátor. Hustý ne ?
(Jeden obrázek vysvětlí pointu, dění i podstatu dvouhodinového filmu …)
Ale to byla jen menší odbočka. Co je na celémm filmu naprosto špičkové, je grafika a efekty. Jen se bojím, že Cameron možná zmodral vzteky a odjel na dovolenou na Pandoru. Většina z těchniky, jako trasportéry, jsou totiž jako vystřižené z Avatara, na kterého nenapadně poukazuji.
Další doména filmu je stále omílaný příběh. Ten totiž opravdu nemá chybu, a je od začátku poznat, co za kokoty to přiletělo na neznámou planetu a dělá bordel v první jeskyni co najde.
Stejně jako u všech filmů je ale nutné se dívat trochu pohledem strany druhé. Tento pohled skvěle vyřešila režie. Na samotném Prometheu je totiž tolik otázek, že se na jádro filmu a příběhu prakticky nedostaneme a jde zase jenom o bezduchý opakování standardů – Někdo chce moc, přijde ženská, všechno je prdeli. Skoro to vypadalo, že už se Američani v tom roce 2090 poučí, že na loď brát tyhle pasažéry je kravina.
Co víc dodat ?
Jinak naprosto uchvacující film, postrádající hlubší příběhovou linku, kvalitní pointu či retardované chování „cvičených“ badatelů za pravdou, stále nestačil starému dobrému CSFD. Tamější FusRoDah znalci vytasili 68 %.